Stál nejen u zrodu spolku, ale stal se i jeho stálým čestným  členem. Sledoval  s upřímným  zájmem činnost  spolku , posílal  a  obstarával  mu  jikry, poskytoval  cenné  rady  a  zajišťoval  u  tehdejší Zemské rady finanční dotace.
V čele  tehdejšího  spolku  stál  pětičlenný  výbor v čele se starostou Eduardem Seykorou , náměstkem a pokladníkem Bohuslavem  Wettem , jednatelem  Aloisem  Šedou  a  členy  Dr. Švehlou aAntonínem   Moravcem  .  Spolek  měl  19 členů zakládajících , 80 řádných a jednoho  člena čestného, kterým byl Dr. Frič.
Spolku se  dařila  zvláště  chovatelská  činnost.
Provoz lososárny zbudované v roce 1881 s kapacitou 250 000 jiker byl senzací daleko široko.

Původní kostelecký splav, který byl svědkem tahu lososů.

Dobová kresba neznámého autora z roku 1881, zachytila Zemskou stanici pro chov lososů vybudovanou v témž roce nad rybníčkem v Grundě. Stanice sloužila  plných  21  let  k odchovu  plůdku  lososovitých ryb a to až do roku  1902. V  zápisech  spolku  jsou  záznamy o návštěvách  lososárny školní mládeží   kosteleckých   škol.

Ještě před  oficiálním  založením  spolku, doslova  na koleně  odchovali kostelečtí z jiker od dr. Friče  14735  losůsků, které  v  dubnu  1880 vypustili  u Potštejna do  Divoké  Orlice. V  tehdejším časopise  Vesmír byla otištěna reprodukce ak. malíře Hynka Lindauera, který tuto událost zachytil. Reprodukci  kresby  dostali  členové  spolku  na první  výroční schůzi jako pamětní list.